Hallstatt

Hallstatt je právem zapsaný na seznamu UNESCO a každý rok tohle zajímavé místo láká statisíce turistů k cestování do severních Alp. Městečko, které nemá ani tisíc obyvatel leží u stejnojmenného jezera a šplhá na vysoké kopce objímající vodní plochu. Malebné domy obložené dřevem kvetou růžovými a červenými muškáty a k jejich vchodům vedou zpravidla strmé kamenné schody. Nad půllitrem místního piva na břehu jezera se nejednomu návštěvníkovi zdá, že život tady je kýčovitý sen.

Kam s hrudním košem?

Turistům však často zmrzne úsměv na rtech při návštěvě místní kostnice. Jedna vybělená lebka vedle druhé se tu honosí nadepsaným jménem, datem narození a úmrtí a nějakou tou kresbičkou. Všechny ostatní kosti jsou pohřbené daleko od lebky a tato tradice tu vládne již od 16. století. Proč v Hallstattu nemůže hlava spočinout s tělem? Důvod je vcelku pragmatický – je zkrátka málo místa.

 

Z jedné strany jezero a z druhé strany vysoké skály omezovaly životní prostor Hallstattských. Jedním z prvních míst, na kterých se začalo šetřit, byl hřbitov. Mrtví tu mívali zhruba 10-15 let na pokojné poležení v rakvi. Poté hrobník jejich těla vytáhnul, kosti trupu a končetin odvezl a pohřbil daleko v horách. Lebky nechal vybělit na slunci. Pak je předal místním umělcům, kteří se postarali o posmrtný lebeční makeup. Oblíbenou malůvkou tu bývalo dubové listí, vavřín, břečťan a růže pro svou symboliku slávy, vítězství, života a lásky.

Dnes je v módě žeh

Dnes už není tento způsob pohřbívání příliš atraktivní. Poslední lebka sem byla přenesena v roce 1998 a její majitelka skonala o 15 let dříve. Přestože je nyní módou nechat se zpopelnit v Salzburgu, možnost ukázat své sexy tvarované lícní kosti stále existuje. Stačí, aby si tak místní přáli v závěti. Současná pravidla garantují 15 let odpočinku a následně chemické ošetření hlavy. Toto hloubkové kosmetické ošetření však nyní oceňují spíše turisté než rodina nebožtíka.

 

Na prolínání kultur je však Hallstatt zvyklý. Jednu tu dokonce vymysleli… Hallstattská kultura trvala zhruba od roku 800 př. n. l. do roku 400 př. n. l. a zasáhla dokonce i oblast dnešní České republiky. Toto období je spojené s příchodem Keltů do této oblasti a zpracováváním železa. Objevení důkazů o existenci Hallstattské kultury je opět spojené s kostrami – v polovině 19. století objevil archeolog Johann Georg Ramsauer tisíce hrobů z tohoto období.

Když se obšlehne celé město

Hallstatt byl ale prokazatelně osídlen již v době před 7 000 lety. Jeho dávné obyvatele sem přitahovala sůl a později solné doly. Ty si sem dnes jezdí fotit turisté. Občas ale jejich fotky skončí i jinde než jen v rodinných albech. Například tým čínských návštěvníků tu počátkem tohoto desetiletí dělal důkladný průzkum města, aby pak v provincii Kuang-tung postavil jeho kopii. Dílo za téměř miliardu dolarů má sloužit bohatým Číňanům. Delegace z pravého rakouského Hallstattu se však v roce 2012 na slavnostním otevření dlouze pozastavovala nad turistickou špionáží, skrze kterou Číňané získali podklady pro stavbu. 

Sdílej

You may also like...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Translate »