Chotěboř, proč historie potkává divočinu Železných hor

Vítejte, přátelé cest a snů. Dnes vás nevezmu na prosluněnou pláž ani do víru megapole. Zvu vás na místo, které si svůj půvab tiše střeží, na pomezí Vysočiny a Železných hor. Zvu vás do Chotěboře, města, které voní vlhkým kamením, čerstvě točeným pivem a ozvěnou starých pověstí.

Je to místo, kde se historie vepsala do kamenné dlažby náměstí, ale ten pravý, syrový příběh musíte hledat o kousek dál, v hlubokém kaňonu, kde prý sám ďábel hrával s poustevníkem v kostky.

Představte si to. Stojíte na skalní vyhlídce vysoko nad řekou. Hluboko pod vámi hučí zpěněná voda, která si po tisíciletí razí cestu skalami. Cítíte chladný průvan a možná, jen možná, i lehký závan síry. Přesně tady, na místě zvaném Čertův stolek, se podle legendy zjevoval pekelník a pokoušel zbožného muže. Když se naštval, že prohrává, vztekle udeřil do skály a zanechal v ní otisky svých drápů.

Ta řeka je Doubrava a ten dramatický kaňon je skutečným pokladem Chotěboře. Ale než se ponoříme do jeho divoké krásy, zastavme se na chvíli v samotném městě.

Tiché náměstí s pohnutou pamětí

Chotěboř nepůsobí na první pohled okázale. Je to klidné město s rozlehlým náměstím, kterému dominuje stará radnice a morový sloup. Přesto tu stojíte na půdě s hlubokými kořeny. První písemná zmínka o osadě pochází už z roku 1265, kdy se tu rýžovalo stříbro a krajem vládl Smil z Lichtenburka. V roce 1331 povýšil Jan Lucemburský Chotěboř na město a udělil jí důležitá práva.

Ne vždy tu byl ale klid. Sáhněte si na zdi kostela svatého Jakuba Většího. I když byl po katastrofálním požáru v roce 1832 z velké části přestavěn, jeho základy pamatují staletí. Pamatují i jednu z nejtemnějších kapitol husitských válek, kdy bylo v roce 1421 ve stodolách za městem zrádně upáleno na 300 zajatých táboritů. Je to jizva, která se v historii města nezacelila.

Stejný požár v 19. století bohužel zničil i původní podloubí domů na náměstí, ale když přivřete oči, skoro slyšíte klapot kopyt a cinkání řemeslnických kladiv z dob, kdy město vlastnil mocný rod Trčků z Lípy.

Elegantní zámek a muzeum v novém kabátě

Na okraji města stojí elegantní raně barokní zámek. Postavit ho nechal na samém počátku 18. století Vilém Leopold Kinský. Dnes je zámek v majetku rodu Dobrzenských, kteří jej získali zpět v restitucích. Je důležité vědět, přátelé, že zámek i přilehlý anglický park nejsou přístupné veřejnosti. Můžete obdivovat jeho vznešenou siluetu pouze zvenčí.

Co ale přístupné je, nebo spíše brzy bude v plné parádě, je Městské muzeum. To se donedávna tísnilo právě v prostorách zámku, ale nyní prochází úžasnou proměnou. Na náměstí se totiž rekonstruuje historická budova staré pošty, kde vzniká zcela nová, moderní expozice. A já jsem slyšel, že bude věnována především příběhu města a právě té divoké řece Doubravě. Už se těším, až ji uvidím!

Srdce kraje bije v Údolí Doubravy

A teď to hlavní. Pokud máte v Chotěboři strávit jen pár hodin, věnujte je přírodní rezervaci Údolí Doubravy. Tohle místo je čistá magie.

Nejlepší je začít u Horního mlýna a vydat se po červené značce po proudu. Připravte se na trochu krkolomnou cestu. Stezka se vine po kamenech, překonává potůčky po dřevěných lávkách a stoupá a klesá po skalách. Tohle rozhodně není procházka pro kočárky nebo kolo, tady potřebujete pevné boty a chuť po dobrodružství.

Ten zvuk! Hučení řeky se tu mění v ohlušující řev, zvláště v nejužším místě zvaném Koryto, kde se voda valí mezi patnáct metrů vysokými skalami. Na jaře je to živelná síla, v zimě se tu tvoří dechberoucí ledopády. Cestou minete skalní vyhlídku Sokolohrady, kde stával středověký hrádek, a samozřejmě už zmíněný Čertův stolek. Vůně tlejícího listí, vlhké žuly a čisté vody vás naprosto pohltí. Je to ten nejlepší balzám na unavenou mysl.

Chotěboř možná není láska na první pohled. Je to místo pro vnímavé cestovatele, kteří umí ocenit klidné náměstí s dramatickou historií a kteří se nebojí obout pohorky, aby našli divoké srdce Vysočiny ukryté jen pár kroků za městem.

Praktické tipy (Travel Box)

• Doprava: Chotěboř leží na železniční trati spojující Havlíčkův Brod a Pardubice, spojení je tedy velmi dobré. Dobře dostupné je město i autobusem.
• Údolí Doubravy: Naučná stezka je dlouhá asi 5,5 km (mezi Horním mlýnem a vesnicí Bílek). Počítejte s časem alespoň 2 až 3 hodiny. Trasa je fyzicky náročnější a za mokra kluzká. Není vhodná pro kočárky ani cyklisty.
• Zámek Chotěboř: Pamatujte, že zámek i zámecký park jsou v soukromém vlastnictví a nejsou přístupné veřejnosti.
• Městské muzeum: Muzeum se stěhuje do nových prostor na náměstí T. G. M. (stará pošta). Jelikož jde o nový projekt, ověřte si aktuální otevírací dobu a stav expozice na oficiálních stránkách CEKUS Chotěboř (Centrum kultury a sportu) nebo v informačním centru.
• Kde se najíst: Přímo na náměstí najdete několik restaurací s poctivou českou kuchyní. Za ochutnávku stojí také pivo z místního Pivovaru Chotěboř.
• Informace: Aktuální informace o akcích, mapy a tipy na výlety získáte v Informačním centru Chotěboř. Důrazně doporučuji ověřit si veškeré otevírací doby a ceny vstupného na oficiálních webových stránkách památek, protože se mohou měnit.